Začátek byl ve znamení brzkého vstávání, abychom měli čas užít si prohlídku Botanické zahrady vodních a mokřadních rostlin AV v Třeboni.
Byly horké dny i noci bez deště, tak jsme si vzali jen spacáky a karimatky, abychom mohli případně přespat pod širým nebem… Ten den jsme zasvětili studiu rostlin v botanické zahradě, dopoledne samostatně a odpoledne s odborným výkladem. Dozvěděli jsme se nejen jména rostlin, ale i jejich habitus a podmínky k životu i ekologii. Kromě rostlin suchozemských je v zahradě asi 100 nádrží s vodními a bahenními rostlinami. Paní doktorka, Jana Navrátilová, která nás prováděla, nám zasvěcené povídala o rostlinách nejen v ekologických souvislostech. Prošla s námi zahradu i přilehlé skleníky, kde některé rostliny přežívají zimu a nyní tam pěstují rostliny na výzkumné účely – pro záchranu druhů a na semena do semenné banky, z té vyměňují některá semena i se zahraničními kolegy botaniky a botanickými zahradami. Večer jsme se šli koupat do rybníka Svět. Byli jsme už dost uťapkaní, a tak jsme kolem 9.hodiny zalezli do spacáků na kupce sena v poli za tratí. Jenže to jsme netušili, jak moc budou dorážet komáři. Nakonec kolem 10. večer konečně přestali a my jsme usnuli.
Pátek jsme věnovali prohlídce města Třeboně, konkrétně jsme navštívili Dům Štěpánka Netolického ( tam jsme se dozvěděli o stavbě Zlaté stoky a většiny rybníků na Třeboňsku), Dům přírody v zámku (kde jsou jak elektronické dokumenty, tak i vycpaná zvířata z oblasti Třeboňska. Ještě jsme ten den zvládli prohlídku kostela Sv. Jiljí a Panny Marie královny. Kostelem zdarma prováděl a zasvěcený výklad (asi hodinový) měl sympatický kostelník. Večer jsme strávili v restauraci U Žáby, kde nás bavila amatérská hudební skupina svým country repertoárem. Peťa přišel s nápadem zaplatit jim nějaké pití, což oni přijali a my se blíže seznámili s některými členy kapely. V půl desáté jsme popojeli vlakem do Frahelže k Nadějským rybníkům, kde jsme i přespali a v sobotu jsme prošli hráz mezi rybníky Naděje a Rod (chráněné území) a malý okruh lužním lesem. Na Rodu bylo spousta kačen, potápek, racků, párek labutí a volavka popelavá. Váté písky v okolí Vlkova a Veselí nad Lužnicí jsme nechali na příští návštěvu Třeboňska. Jen jsme se vykoupali a odjeli do Tábora potěšit moji mamku. Ještě jsme se stihli vykoupat v Jordánu (velký táborský rybník) a vlakem dorazili do Benešova. Peťa chtěl totiž cestou domů navštívit ještě nějakou pamětihodnost. Tak jsme v neděli prošli Konopišťský park se spoustou krásných mohutných stromů. Domů jsme se vrátili unavení, ale plní dojmů.
A na závěr jeden přírodovědecky vtip: Jaký je rozdíl mezi čápem a obzvláštěm? – Čáp hnízdí ve výškách, obzvlášť na komínech.
