Václav Havel a Dominik Duka

Dokument plný názorového souznění dvou stále živoucích autorit našeho českého politického, kulturního a duchovního života. Obohacující a pravdivě odhalující vývoj společnosti v srdci Evropy.

Sázení stromků v Drastech

Tak takhle už vypadá plácek, kde jsme před měsícem prováděli vykopávky

Takhle jsme ráno začínali. A protože jsme první tři stromky museli po usazení zase vykopávat, začali jsme víc měřit. Ve směru podél cesty jsme napnuli provázek a v kolmém směru (abychom měli takový pravidelný špalír) jsme vizuálně poměřili místo usazení stromků vlevo a vpravo.

Po třetí řadě už nám to začalo jít …

Ke kořenům jsme dali lepší zeminu a tři tablety výživy… a kolem zasazených stromků začali chlapi zatloukat kůly, abychom pomohli stromku udržet si rovný růst.

Každý pomáhal… a ani jsme se nenadáli a bylo poledne

Pochválili jsme si práci a zdravě hladoví jsme šli na oběd.

Dostali jsme buřty, sekanou, chleba, rohlíky, hořčici a také donuty, modlitba a radost ze setkání podobně zaměřených lidí nás obohatilo stejně jako jídlo

Po obědě s neztenčenými silami jsme navázali kde jsme skončili

a kolem třetí hodiny byly všechny stromky zasazené 🙂 A považte, byly opravdu v jedné linii.

Nezbývá než doplnit kůly, přivázat k nim mladé stromky a obalit je jutou

Jak to dopadlo nám třeba někdo doplní…

 

Drasty | archeologický průzkum | 9. 10 .2021

Krásné sobotní ráno 9.10.2021

Vyrážíme od Salesiánského kostela v Kobylisích. V 9 hodin už jsme v Drastech, v klášteře sester karmelitek. Ještě nevíme, co bude dnes za práci, ale prý jsme přijeli právě ve správnou chvíli pomoci s archeologickým průzkumem, na který záhy naváže budování jihovýchodního křídla nové stavby kláštera.

Na fotkách vidíte, jak jsme se na několik hodin stali téměř profesionálními archeology. Světlé vrstvy půdy jsme motyčkou a lopatou seškrabovali, naopak tmavší a nebo kamenitější vrstvy jsme nechávali na místě k detailnějšímu výzkumu. Zpočátku jsme nevěděli, co a jak, ale časem jsme se rozjeli naplno. Dokonce jsme našli i kousek staré keramické nádoby.

Oběd a relaxaci s hojným zastoupením domácích koláčů a buchet jsme si vychutnali v altánu za budoucím domem pro hosty uprostřed podzimně se vybarvující přírody.

Sestry karmelitky byly obdivovány v nezvyklých rolích (řidička bagru, nebo dělnice s lopatou a hadicí na vodu). Odpoledne jsme změnili pro únavu zad práci, sbírali jsme větve v nedalekém lesíku, který prořezával hovorný mladý farář.

Odjížděli jsme spokojeni se svým dílem a s poděkováním sester. Naše poslední poděkování bylo panence Marii v kapli (umístěné v nedávno vymalované sýpce).

Opáleni sluncem, které krásně svítilo celý den, ošleháni větrem a dobrým pocitem jsme dorazili domů, odkud jsme si ještě posílali fotky a nechávali doznít tento příjemný zážitek…

Za společenství Beta Magda

VÝLET DO TŘEBONĚ 17.-20.6.

Začátek byl ve znamení brzkého vstávání, abychom měli čas užít si prohlídku Botanické zahrady vodních a mokřadních rostlin AV v Třeboni.

 

Byly horké dny i noci bez deště, tak jsme si vzali jen spacáky a karimatky, abychom mohli případně přespat pod širým nebem… Ten den jsme zasvětili studiu rostlin v botanické zahradě, dopoledne samostatně a odpoledne s odborným výkladem. Dozvěděli jsme se nejen jména rostlin, ale i jejich habitus a podmínky k životu i ekologii. Kromě rostlin suchozemských  je v zahradě asi 100 nádrží s vodními a bahenními rostlinami. Paní doktorka, Jana Navrátilová, která nás prováděla, nám zasvěcené povídala o rostlinách nejen v ekologických souvislostech. Prošla s námi zahradu i přilehlé skleníky, kde některé rostliny přežívají zimu a nyní tam pěstují rostliny na výzkumné účely – pro záchranu druhů a na semena do semenné banky, z té vyměňují některá semena i se zahraničními kolegy botaniky a botanickými zahradami. Večer jsme se šli koupat do rybníka Svět. Byli jsme už dost uťapkaní, a tak jsme kolem 9.hodiny zalezli do spacáků na kupce sena v poli za tratí. Jenže to jsme netušili, jak moc budou dorážet komáři. Nakonec kolem 10. večer konečně přestali a my jsme usnuli.

 

Pátek jsme věnovali prohlídce města Třeboně, konkrétně jsme navštívili Dům Štěpánka Netolického ( tam jsme se dozvěděli o stavbě Zlaté stoky a většiny rybníků na Třeboňsku), Dům přírody v zámku (kde jsou jak elektronické dokumenty, tak i vycpaná zvířata z oblasti Třeboňska. Ještě jsme ten den zvládli prohlídku kostela Sv. Jiljí a Panny Marie královny. Kostelem zdarma prováděl a zasvěcený výklad (asi hodinový) měl sympatický kostelník. Večer jsme strávili v restauraci U Žáby, kde nás bavila amatérská hudební skupina svým country repertoárem. Peťa přišel s nápadem zaplatit jim nějaké pití, což oni přijali a my se blíže seznámili s některými členy kapely. V půl desáté jsme popojeli vlakem do Frahelže k Nadějským rybníkům, kde jsme i přespali a v sobotu jsme prošli hráz mezi rybníky Naděje a Rod (chráněné území) a malý okruh lužním lesem. Na Rodu bylo spousta kačen, potápek, racků, párek labutí a volavka popelavá. Váté písky v okolí Vlkova a Veselí nad Lužnicí jsme nechali na příští návštěvu Třeboňska. Jen jsme se vykoupali a odjeli do Tábora potěšit moji mamku. Ještě jsme se stihli vykoupat v Jordánu (velký táborský rybník) a vlakem dorazili do Benešova. Peťa chtěl totiž cestou domů navštívit ještě nějakou pamětihodnost. Tak jsme v neděli prošli Konopišťský park se spoustou krásných mohutných stromů. Domů jsme se vrátili unavení, ale plní dojmů.

 

 

A na závěr jeden přírodovědecky vtip: Jaký je rozdíl mezi čápem a obzvláštěm? – Čáp hnízdí ve výškách, obzvlášť na komínech.

 

Pozvánka na ekumenickou bohoslužbu za krajinu v sobotu 22.5.

Zveme všechny, kdo by se s námi chtěli vydat na pěší pouť na ekumenickou bohoslužbu za krajinu, kterou pořádá ekologická sekce České křesťanské akademie ve spolupráci s občanskými sdruženími a s městskou částí Praha Suchdol.

Pro více informací viz pdf soubor

Ekumenická bohoslužba za krajinu 2021 (pdf)

Kdy a kde?

V sobotu 22. května 2021 od 16.00 h na levém břehu Vltavy, na zahradě nad Sedleckými skalami.

Budeme se těšit!

 

Doporučujeme k přečtení

Život s himálajskými mistry od Svámí Ráma

O čem kniha je:

Jeden ze způsobů duchovního vzdělávání, učí a přibližuje zákony přírody a odkrývá opravdové hlubiny lidských srdcí a myslí s láskou a porozuměním všem lidským bytostem. M.
„Této knize bychom měli spíše naslouchati, nežli ji čísti; neboť zde se s námi mistr dělí o prožitky ze své jedinečné „duchovní poutě“, jíž popisuje tak podmanivě a přesvědčivě, že jako bychom cítili naše vnitřní, nejniternější vědomí. Ať jsou naše kořeny v hinduismu nebo v křesťanství, naslouchat této knize je jako vyrůstat do naší tradice božské existence.“
Sestra Francis Borgia, bývalá matka představená
Sesterské školy sv. Františka